SONP

Tak tohle výsostně nesnáším.Bla-bla-bla-bla. Lidi co neustále žvatlaj o něčem okolo a skoro nikdy se nedostanou k jádru věci, co mám udělat. Proboha proč zrovna já? Ráno jsem si šel v klídku po Pavlači, a jen co jsem na minutku zvedl oči od země tak jsem měl to potěšení setkat se s hovnem na chodníku, který ještě bylo čerstvý a parádně se od něj kouřilo.Vidět, toho psab co to udělal strčil bych mu dildo do zadku a tomu jeho majiteli jak by smet. Ne, mýlíte se. Já nejsem gay. A vážně proti nim ani nic moc nemám, jen mě nehorázně baví používat to jako osočení, když na někoho můžu zařvat „Ty buzerante!“ Parádně se mi potom uleví. Ale jinak pro mě to slovo neznamená to co vlastně znamená.Vlastně ho používám hlavně proto že je takový pěkný, na konci ho můžete zdůraznit tím že prodloužíte krátké e na dlouhé é. Ale prostě… Nebudeme to dále rozebírat bůh ví kam bychom až došli.

Ale vlastně když už jsme u těch homošků, jak by řekla má neteřinka Ája, tak to vlastně souvisí s mou novou prací. No nevěřili byste, co se mi přihodilo, po tom nedopatření s tou nebezpečnou fekálií na chodníku jsem se dostal do velice moderní společnosti, lidově, laicky, no to je fuk. Zkrátka jsem se dostal do spárů nehorázného homomila, až se mi z toho zvedal kufr. Čekal bych vše, čekal bych kohokoli, ale tohle teda vážně ne. Přijal jsme pozvání od jedné nejmenované dámy, slečny, nechtějte abych používal hanlivých slov, které ale jsou pro ni jako stvořené, byla by urážka cti a sama mi to oznámila, kdybych ji nenazýval kurvou se zvráceným myšlením, hledě na choutky ty jsou snad tisíckrát horší než to její smýšlení…

Ale k jádru, ať nejsem jako svý zaměstnavatelé. No prostě už jen od pohledu to byl barák šílenost. Renesanční zámeček natřený do křiklavě bordova, už se zdálky zdál jako brilantně provedený a luxusní bordel, a bylo by tomu i tak, kdyby na narůžovelých kamíncích stála luxusní, drahá auta se značkami různých zemí, ale nebylo tomu tak, u automatických vrat mě pozval dál vlídný hlas, a u domovních dveří mi otevřel příjemný komorník.

Prošel jsem chodbou, která nebyla tím čím měla a nikde jsem skoro nezahléd ani živáčka, až na zahradníka. Musím uznat byl to kus. Né, já vážně nejsem gay. Pokračoval jsem v chůzi a zastavily mě až velké dveře na jejichž pravici bylo velké rustikální okno.

Po cestě jsem obdivoval spousty věcí, obrazy, tapety, ba i sochy, nebyl to jeden styl, byly zde různé. Barokní andílci se na mě usmívaly ze stropu a trčely na mě ty svoje prdýlky až sem měl chuť pořádně je majznout přes zadek, ale bylo to vysoko. No nedívejte se tak na mě, já nejsem ani pedofil.

Pak se ty dveře otevřely a moje oči padly na obrovský koberec, na jehož prostředku seděla žena a její naducaný šat se rozprostíral všude okolo. A mezi jemnými a hedvábnými látkami ležely obtloustlé modré nebo krémové, chlupaté kočky. Bylo by mi na blití kdybych před tím něco sněd. No to byl teda vkus.

Celé místnosti pouze ten koberec a po stranách u stěn Černé domečky jako pro mrtvé panenky, nepochyboval jsem že to je pro ty kočky. Jak se něco tak nechutného může pást v tak krásných látkách, nechápal jsem vždyť ty chlupy.......ach musely být úplně všude.

"Dobrý den, madame," pozdravil jsem s co největší snahou a o krok ustoupil, když se ta huňaté věci snažily přiblížit k mým staronovým džínám. To tak padej nebo ti přišlápnu ocas. Pronesl jsem v duchu a ta koule to snad zaznamenala, když se odkolébala ke své majitelce, aby si jí postěžovala, kdo to sem zase vlez a ještě jí nechtěl pomilovat.

Fuj zabít, zabít...! Myslel jsem jen nato jak nejrychleji vypadnout.Věřte kvůli tomuhle bych už vůbec nedokázal být zoofil. Nikdy! Nikdy! To radši mrtvoly. Stál jsem tam a čekal a čekal, než si mě ta madam všimne nebo jakkoliv dá najevo že si mě všimla. Po delším čase jsem ji už nedával naději, že se probere z transu, do kterého ji ti její milánci uvěznily a docela jsem už chtěl blinkat, když nějakého nazvala rýšánku, pusinko ba dokonce i fifinko.

Nebojte divíte se správně ten druhý smysl tam rozhodně byl a bude. Nebo já ho tam viděl, ono vlastně když se díváte na ženskou co, si vás nevšímá a jen si do ruky pořád bere jinou kočku a osahává ji všude a obrací ji tak že kouká všude. Nepřijde vám už vůbec nic divné.

"Jdeme!" Zvedl jsem hlavu ale to už sem viděl jen dlouhý volán sukně, co se za ní táhl, a pak bouchnutí dveří. Rozběhl jsem se směrem k nim vyhýbaje se všem těm záludným potvorám, co se mě snažily zlákat..........blé raději fakt nedomýšlím. Proklouzl jsem za ně a oddechoval si, že už je nikdy neuvidím.

"Doufám že víte proč tu jste?" vyštěkl na mě pištivý hluboký hlas. To je teda fakt kombinace. Otočil jsem se za původkyní hlasu a do mého opožděného mozku se dostavil pohled na naprosto svlečenou ženskou s tím...tím..no bobrem všude. No to byste neřekli. Do tak elegantní dámy...co dámy slečny! Fakt kus, ale ten bobr no to byl hnus, v podpaží, na mindě, nohy neoholený, jen ty vlasy měla upravený a až skoro ke kolenům v dlouhých zapletených nějakých provázcích.

Rozhodně měla spousty příčesků, tolik vlasů nikdo přece nemá!

"Tak odpovězte!"

"Ano, jsem tu proto že mám kreslit, fotit."

"To je vše co víte? Vilémo!" zaječela a z dalších dveří přišel ten komorník. Snad to není, proboha!

"Ano, kurvo?" Proboha jak to s ní mluví? Žasl jsem.

"Doveď ho!"

"Ano, kurvo."

"Né počkej!" Tímto slovem jsem očekával, že ho třeba vyhodí zato jak k ní promlouvá, ale ona se jen otočila na mě a optala se. "Dáte si něco k pití?"

"A-ano."

"A co?" Zakoulela očima. "Dones mi brandy a jemu kofolu, nemůže se opít čeká ho práce! Tak už mazej a vlastně víš co? Přiveď trojčata."

"Ano kurvičko, a mám je do něčeho obléct?"

"Hmm dej jim jen kožíšky!"

Pak se zavřely dveře a ona na mě upoutala svůj pohled. "No co koukáš tak divně ještě si nidky neviděl pořádnýho chlapa?" Vyvalil jsem bulvy a málem mě trefil šlak, to nemohlo být možný dyť to nemá ptáka!" "Ptáka mít nemusim abych nebejvala chlap!" dodal...dodala mi na vysvětlenou.

"Aha." pronesl jsem profesionálně s nezájmem ,ale jasně mi to v tý mojí hlavě šrotovalo. Pak se ozval dupot a dveře se rozletěly. Do místnosti jako uragán vběhli tři kluci s odhalenými pyji a okolo krku měli pouze uvázané kožíšky, jak již nazvala, ale vlastně to ani nebyly kožíšky byly to takové kulaté podlouhlé, zrovna si nevzpomenu jak se to jmenuje.
Ale to na tom není to zajímavé, vážně to byla trojčata, vlastně tři kluci, muži bože jak to říct, byly stejní a skoro nikde se o moc nelišily, jen podle oholení pohlaví, jinak byly natuty stejní.

 "Dráho, Téčko, Opičko.Pomozte našemu hostu z šatů. Za chvíli tu bude pěkně horko.